|
|
Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Michal (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy, se zabývá proměnami původně samostatnými obcemi vně Prahy, které během posledních 150 letech prošly významnými proměnami. Pro účely této práce byly zvoleny tři studie: městské čtvrti Karlín, Libeň a Vysočany. Všechny tři periferie byly původně samostatnými obcemi vesnického charakteru, které se nacházely nedaleko jádra Prahy. S nástupem průmyslu v polovině 19. století se proměnily v silně průmyslové lokality, počátkem 20. století se připojily k hlavnímu městu a vytvořily Velkou Prahu. Ke změnám docházelo také regulacemi Vltavy. Během posledních 25 let dochází k postupné modernizaci města, která je spjata s dalšími proměnami těchto periferií: dochází k demolicím starých, nevyužívaných továrních budov a na jejich místech vznikají nové budovy, popřípadě jsou tyto objekty konvertovány pro jiné účely. Takto však dochází k dalším zásahům do okolní krajiny. Tato problematika se dotýká tzv. průmyslového dědictví, jehož hlavním účelem je zachování a ochrana bývalých budov továren. Hlavním cílem práce je zachycení těchto proměn a jejich dopady na krajinu na základě studia mapových a obrazových pramenů a literatury.
|
|
|
Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Michal (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy, se zabývá proměnami původně samostatnými obcemi vně Prahy, které během posledních 150 letech prošly významnými proměnami. Pro účely této práce byly zvoleny tři studie: městské čtvrti Karlín, Libeň a Vysočany. Všechny tři periferie byly původně samostatnými obcemi vesnického charakteru, které se nacházely nedaleko jádra Prahy. S nástupem průmyslu v polovině 19. století se proměnily v silně průmyslové lokality, počátkem 20. století se připojily k hlavnímu městu a vytvořily Velkou Prahu. Ke změnám docházelo také regulacemi Vltavy. Během posledních 25 let dochází k postupné modernizaci města, která je spjata s dalšími proměnami těchto periferií: dochází k demolicím starých, nevyužívaných továrních budov a na jejich místech vznikají nové budovy, popřípadě jsou tyto objekty konvertovány pro jiné účely. Takto však dochází k dalším zásahům do okolní krajiny. Tato problematika se dotýká tzv. průmyslového dědictví, jehož hlavním účelem je zachování a ochrana bývalých budov továren. Hlavním cílem práce je zachycení těchto proměn a jejich dopady na krajinu na základě studia mapových a obrazových pramenů a literatury.
|
|
|
Kulturně historický potenciál periferního území na příkladu Sedlčanska
Zburníková, Barbora ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Postránecký, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou periferních oblastí v České republice, především pak vnitřních periferií. Sledovány jsou možnosti jejich rozvoje, zejména prostřednictvím kulturního dědictví a využitím jejich kulturně historického potenciálu. Ve své praktické části je práce zaměřena na konkrétní vnitřně periferní území, na mikroregion Sedlčansko. Podrobněji je pak sledován jeho kulturně historický potenciál. Nastíněny jsou praktické možnosti rozvoje sedlčanského regionu, především pomocí komplexního využití potenciálu tohoto periferního regionu, zejména v oblasti kultury a cestovního ruchu.
|
host ::
RSS.